Den

Padá soumrak ve tvých očích,
déšť zalévá tvou tvař.
Možná štěstím možná láskou,
dlouhá noc je na dosah.

Krásná noc mé srdce hladí,
v něm tvé rty krásně září.
Líbat Tě chci napořád,
než spálí nás sluneční zař.

Začíná den mé tělo hoří,
tebe v náručí celou mám.
Bojím se dne kdy to skončí,
nechci zůstat sám.

Tělo

Teplo zalévá mé rty,
tvé tělo mně dráždí,
usnout při tobě chci,
raz a navždy.

Dlaně

V dlani tvá dlaň
hřeje mně pálí,
krásné ranné
milování.

Zrcadlo

Zrcadlo v duši odráží mou lásku k tobě,
jediná myšlenka září, mít Te pri sobě,
ja rozbít toužim Tě, sbírat tvé střípky,
na žhavá ňadra přikládat polibky.

Otrávená

Vodopády Tvojich vlasov
Ti zalievajú ramená,
v hĺbke tvojich očí
dúhy pletú jazerá,
jeden dotyk tvojich úst
láskou si otrávená.

Polibky tmou

Vášeň dvou těl šumí tmou,
milováni s Tebou polibky sou,
vláčné a dlouhé tvé ňadra zdobí,
do rána se nezahojí.

Lámaní

Lámaní duše když dlouho sem sám,
k perám tvou myšlenku prikládám,
v mém srdci nahá a krásna jsi,
v noční touze svou duši rozepni.

Slunce stín

Jak černá noc u měsíce,
patří k sobě naše líce.
Bez nadeje slunce stín hledám,
múj obraz v Tvích očích nemám.
Co všechno múžu stratit v Tobě,
za trochu toho nepokoje.
Když dotknout se Tě lehce mám,
jak slunce v noci, si pripadám.

Ráno

Ranní slunce paprsky odráží,
probouzí kúží tvého tela,
k snídani dát si Te toužím,
jsi celá rozechvělá.

Růže

Růže rozechvělá ve větru,
třpití se v kapkách rosy na světlu,
růže krásná v tvém nitru žije,
s trny v srdci a přece bije.

Maják v duši

Květy noci mají mně v moci,
černá tma je jí na pomoci,
sama duše lítá v sobě,
doufá že priletí i k Tobě.

Prázdno v duši, maják v dálí svítí,
tvoje jméno všude rozsévá,
marne stratit se v Tobě toužím,
tvému světlu se vyhýbam.

Strácíš

Na Tvé duši spálená slova,
pokaždé mou mysl zdolá,
protože miluji, nechci Tě stratit,
budu se divat, jak se mi strácíš.

Jsem sám

Duše promítá život v samotě,
i když řeknu miluji Tě,
nemá to cenu řešit sám,
s Tebou v myšlenkách jsem sám.